Devátý díl populární série Need for Speed měl všechny předpoklady pro to, aby se stal hitem. Vybral to nejoblíbenější z dřívějška a zbytek zahodil. Je vůbec možné, aby tak jednoduchý recept nefungoval správně?
Pokud máte rádi v životě jasno, můžete být šťastní. Žijete totiž v době, kdy hernímu průmyslu z jedné třetiny (počítáme-li čisté zisky jednotlivých firem) vládnou Electronic Arts, firma, pro níž se slovo "pokračování" stalo synonymem úspěchu. Až se na svět dostane jejich herní adaptace kmotra, bude to dobrý důvod pro otevření šampaňského, jinak se totiž od EA dočkáte pravidelně jen NHL, NBA, Madden, FIFA a samozřejmě Need for Speed. Pro devátý díl s podtitulkem Most Wanted platí především to, že snad nikdy nebylo tak snadné nechat se oblbnout reklamní masáží. Tvůrci splácali na jednu hromadu prvky z několika dřívějších dílů, lehce oprášili tři roky starý engine, zhoršili umělou inteligenci a za plnou cenu vydávají hru, která dost dobře mohla vyjít coby datadisk pro NFSU 2 nebo klidně fanouškovská modifikace.
Obrázky ze hry
Detail obrázku
Pokud se podíváme čistě na rozdíly mezi MW a NFSU2, jejich výčet bude až překvapivě krátký. Zaprvé, konečně se závodí ve dne, přičemž si dokonce můžete vychutnat změny počasí. Ty pojali tvůrci stejně akčně, jako celý zbytek hry a během tříminutového závodu se vám klidně vystřídá příšerný slejvák, slunce i neutrální šedivá obloha. Zadruhé, policie slaví návrat na scénu NFS a oproti veškerým nadšeným očekáváním funguje prostě a jednoduše špatně. Pro úplnost bych mohl uvést i zhoršení kvality a vkusu animovaných prostřihů, které vás provázejí "dějem" hry, nicméně není třeba být na MW příliš tvrdý. Hra se o postupné strhání bodů z hodnocení postará sama.
Od prvních chvil je jasné, že se ve fungujícím (pokud slovo fungující považujete nutně za synonymum pro skvěle prodávaný) konceptu nechtěl nikdo hrabat. Namísto Brooke Burke vás laškovně uvede za pomyslný volant nepříliš známá modelka Josie Maran a neopomene nadržené wannabe-tunery upozornit, ať si laskavě odbudou všechno závodění v rámci hry a v reálu ať nezapomínají na bezpečnostní pásy. Není to sladké? Asi stejně, jako děj přes kopírák - coby nováček přijíždíte do Rockportu, jenže co čert nechtěl, hned v prvním závodu vám nějaký padouch poničí káru a musíte začít od píky, samozřejmě s pomocí Vysoce Atraktivní Asistentky (registrovaná ochranná známka EA). V kariéře se musíte prokousat patnáctkou závodníků na soupisce, po které pase místní policejní základna nejvíce. Na to, aby vás rival vyzval však potřebujete dostatečnou dávku respektu. Zjednodušeně řečeno, musíte vyhrávat závod za závodem, plnit různé psí kusy a stávat se pro policii čím dál tím nepříjemnějším protivníkem. Pokud trpíte stejným problémem jako já a umíte anglicky, pak si odmyslete z hodnocení ještě jeden bod za neskutečně trapně provedené filmové mezihry, které si nezadají ani s deset let starým výkvětem interaktivních filmů.
V závodní hře však jde přeci jen spíše o závodění, než mizerné herecké výkony. Policejní honičky se zdají být na první pohled začleněné do hry velice slušně, bohužel po chvíli vyjde najevo, že opak je pravdou. Policejní vozy se objevují na scéně naprosto nelogicky a bourají tím alespoň základní dojem realismu, ještě horší je však jejich umělá inteligence. Může vás honit klidně dvacet aut a na každé okresce budete uvítání zátarasem, ale pomocí několika neomylných fint se vykroutíte z čehokoliv. Stačí využít tzv. Pursuit Breakery, v praxi to znamená vyhodit do povětří benzínku nebo srazit lešení. Nejen, že tím řadu vozů přímo zničíte, ale zbytek se začne rojit okolo místa nehody a vy můžete v klidu zaplout do nejbližšího klidného koutu a počkat, než po vás doběhne pátrání. Jakékoliv napětí z honiček tak vyprchá maximálně po pár dnech, kdy zjistíte, jak Pursuit Breakery fungují a naučíte se setřást naprosto kohokoliv. Alespoň, že tu jde využít jinak naprosto zbytečný zpomalovací efekt, který dodá vašemu vozu zhruba pětinásobnou třecí sílu - zapněte tuhle variaci na bullet-time před zátarasem, ten se rozletí do všech stran jako domeček z karet a vy budete o kilometr dál ještě dřív, než stihnou policejní auta dopadnout na zem.
Co vůbec dále říci o MW? Je těžké recenzovat hru, kterou vídáme rok co rok s minimálními obměnami, přičemž letos je nedostatek změn obzvláště patrný. Graficky je hra solidní, za což do velké míry vděčí využití speciálních efektů. Ty činí z jinak vizuálně realistické arkády vizuálně naprosto ujetou arkádu, které by se měl na míle vyhnout každý epileptik. Je to však čistě otázka osobního vkusu, mnoha lidem se papouškově barevný a svítivý styl líbí. Každopádně je fajn začlenění venkovských prostor, které v sérii už začínaly vcelku chybět. Poněkud nelogicky se však silně ztenčily možnosti tuningu auta a to jak po stránce vzhledu, tak výkonu. Pocit postupu hrou tak ztrácí další kus ze svého efektu. Po mnoha žádostech byl také do hry začleněn efekt poškození vozu, avšak jen na pohled. K tomu ani k celkové fyzice vozů nemám výhrad, MW se prezentuje jako čistá arkáda a tak jí mohu stěží vytýkat arkádové atributy. Čistě subjektivní je naopak vnímání soundtracku, který je tentokrát mnohem hiphopovější, než loni a osobně mi zdaleka tak dobře nesedl, rap se k závodům podle mě jednoduše nehodí. Pokud však máte opačný názor, budete rozhodně potěšeni.
Multiplayer autoři poněkud odbyli po všech směrech, především pak čistě po stránce funkčnosti. Založit hru je samo o sobě obtížné a master server má tendenci neustále dělat problémy. Když se už konečně dostanete k samotnému závodění, záleží především na lagu, jak dopadnete. Stále je to však lepší než počítačoví protivníci, kteří fungují na hodně zdrsněném principu dynamického přizpůsobení vašim schopnostem: pokud jste pozadu, řídí příšerně, chraň vás ale bůh, kdybyste měli jet dobře. Můžete pak klidně jet v Murcielagu, bez jediné chybičky, a do půl minuty kolem vás prosviští Fiat Punto nebo podobné vozítko. Nefér přístup k hráči? Příliš mírné označení hodně závažné chyby. MW mě první den bavila hodně, další týden přijatelně a poté mi došlo, že se nemohu dočkat chvíle, kdy budu moct přikročit k odinstalování. Díkybohu za neplacené novinářské kopie.